Cabernet Sauvignon
Tradiční oblasti: Francie
Stáří a původ: stará odrůda, Francie; Původní kabernetovou odrůdou je Cabernet Franc, který je úzce příbuzný s volně rostoucí révou lesní. Přirozeným opylením odrůdou Sauvignon vznikla v současné době nejmódnější modrá odrůda Cabernet Sauvignon. Cabernet Sauvignon je s asi 140000 hektary celosvětových výsadeb na sedmém místě mezi nejrozšířenějšími odrůdami. Říká se o něm, že nemilosrdně vytlačuje ostatní modré z jejich tradičních areálů rozšíření. Někteří fanatičtí milovníci vín Cabernet Sauvignonu jsou ochotni zaplatit vysoké sumy za vína z extrémně nízkých sklizní hroznů, která vynikají až neskutečnou hustotou. Tradicionalisté Cabernet Sauvignon proklínají, dovozci jej vyzdvihují v naději na tučné zisky a milovníci vína jsou potěšeni tím, že tu je odrůda, jejíž víno téměř vždy poznají. Říká se, že na Cabernet Sauvignon je vlastně jednoduchý recept. Jeho aroma a chuť je směsí červeného rybízu, cedrového dřeva, grafitu z běžné tužky a vůně doutníkové krabice
Rok zápisu do Státní odrůdové knihy: 1980
Barva: tmavě granátová barva, někdy s modravým zábleskem, stárnutím se sytost stupňuje
Vůně: typická černo-rybízová
Chuť: mohutná s dlouhotrvajícím dojmem, kořenitá, u mladých vín silně tříslovitá, u vyzrálých hebce sametová
Ve vůni a chuti můžeme hledat: : černý rybíz, třešně, ostružiny, zelenou papriku, olivy, cedrové dřevo, marmeláda, hořkou čokoládu, eukalypt, tabák, tuhu, mentol
Plná, aromatická vína velmi dobře doprovázejí masitá jídla, zejména jehněčí pečeni, bifteky, krůtí maso nebo úpravy jídel s kořenitými omáčkami.
V nezralých ročnících a při přetížení keřů úrodou se ve víně Cabernetu objeví zelené tóny, vůně zelené papriky, hrubost. Z vyzrálých hroznů je chuť vždy černo-rybízová a k ní se pak druží podle polohy, půdy, sklizně a technologie vůně tmavých třešní, ostružin, tabáku, eukalyptu, anebo u velmi koncentrovaných vín ze zámoří vůně marmelády. Ve většině oblastí, kde se ve větší míře pěstuje Cabernet Sauvignon je školení vína spojenou s používáním sudů barrique, které předávají vínům další vůně a chuť, zejména po vypalování sudů (toastování). Vína této odrůdy zrají velmi pomalu. Láhvují se po jednom až dvou letech a začínají být příjemná k pití po čtyřech až pěti letech. Svého optima dosáhnou po pěti až deseti letech i později.